Původně jsem se tu chtěla rozepsat o zoufalství, s jakým už dvě desítky let nejezdím na tramp. Jenže jsem to napsala asi pětkrát a pokaždé to znělo velmi hloupě. Buď jsem nedokázala najít správná slova, nebo to, co cítím, je hloupé. Proto jsem se nakonec rozhodla napsat až výsledek.  To, že se mi podařilo po tolika letech vyrazit ven. Cílem mého spíš výletu, než klasického vandru (nějak se

Počasí o víkendu přímo vybízelo k výletům. Neodolala jsem a vyrazila k řece Vydře.  Vydra patří jistě k nejkrásnějším řekám a kdo jednou prošel kolem jejího toku, rád se sem vrací.  Příjemnou cestou podle řeky vedoucí od Čeňkovy pily do Antýglu jsem šla už několikrát a nikdy mě nepřestane udivovat nespoutanost této řeky.  Leckdo může namítnout, že každá horská bystřina je nespoutaná,